Přírodní památka Cidlinský hřeben leží mezi obcemi Pekloves a Košov.
Katastrální území: Cidlina, Kněžnice (Královéhradecký kraj)
Nadmořská výška: 425 – 606 m
Výměra: 135,7751 ha
Vyhlášeno: 4. 1.1999 (datum prvního vyhlášení 29. 7.1998)
Hlavní předmětem ochrany je lesní komplex s významným bylinným podrostem a největším výskytem mravence lesního v Podkrkonoší. Cílem je zachování lesních ekosystémů ve složení blízkému přirozené druhové skladby a zachování vhodných podmínek a podpora výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů přírodě šetrnými zásahy. Současně je cílem dosáhnout šetrným lesnickým hospodařením a rekonstrukčním managementem přírodě blízké druhové, věkové a prostorové skladby i v lesních porostech s nižším stupněm přirozenosti.
Geologie
Území zaujímá část Táborského hřbetu na jihovýchodním okraji geomorfologického celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Průlomové údolí horního toku Cidliny dělí území do dvou částí. Severozápadní část vyplňují dílčí hřbet s hradním vrchem Kozlov a jižní výběžky vrchu Ředice (649 m n. m.), jihovýchodní část hřbet Hůra. Podkladem jsou převážně karbonské melafyry místy prostoupené tufy a aglomeráty. V erozních zářezech (např. v údolí Cidliny) jsou odkryty permské sedimenty, zejména červenohnědé pískovce a slepence vrchlabského souvrství, případně svrchnokřídové pískovce. Na svazích a jejich úpatích leží čtvrtohorní kamenitohlinité a kamenitopísčité sedimenty.
Území je významnou geologickou lokalitou Geoparku UNESCO Český ráj.
Květena
Přírodní památka Cidlinský hřeben je tvořena téměř výhradně lesními biotopy. Na úpatí Cidlinské hůry se v ochranném pásmu vyskytuje i louka. V části Cidlinská hůra převládají hercynské dubohabřiny, v části Kozlov jsou hojně zastoupeny i květnaté bučiny (ve vyšších partiích), v menší míře i suťové lesy. Poměrně vysoký podíl zaujímají ale také nepůvodní porosty (hlavně smrkové, v části Cidlinská hůra také s převahou akátu). Louka v ochranném pásmu má charakter mezofilních ovsíkových luk. Na lokalitě se vyskytují četné význačné druhy rostlin. Jsou to zejména bohaté populace okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia), která v PP a okolí představuje jedno z nejvýznamnějších center rozšíření v Čechách, dále populace lilie zlatohlavé (Lilium martagon) a medovníku meduňkolistého (Melittis melissophyllum).
Zvířena
Přirozené složení porostů poskytuje vhodné podmínky pro výskyt řady vzácnějších druhů ptáků, např. lejsek černohlavý, holub doupňák, puštík obecný nebo šoupálek dlouhoprstý. Faunu bezobratlých tvoří podhorské druhy zachovalých smíšených lesů. V bukových porostech a na mokřadních a rašelinných stanovištích je vyšší podíl horských druhů. Na prudkých stráních s jihozápadní expozicí nalézáme i teplomilné druhy např. kříseušatku kůrovou. Z chráněných brouků zde byl pozorován roháč obecný a pět druhů střevlíků.
V současné době je diskutabilní řazení mravence množivého (syn. mravenec lesní) k hlavním předmětům ochrany. Jedná se totiž o druh, který je ze skupiny lesních mravenců v ČR nejběžnější. Dále sice patří mezi druhy chráněné, ale není zařazen v červeném seznamu jako ohrožený. Současná jeho populace je v PP poměrně slabá (v roce 2017 nalezeno jen několik málo mravenišť) a oproti minulosti došlo zřejmě k výraznému úbytku (příčinou bude zřejmě vývoj lesních porostů, lesnické hospodaření a zásahy, zabuřenění podrostu ostružiníky a vliv divokých prasat). Je možné, že v určitém období a při určitém stavu lesních porostů došlo k nárůstu populace mravence množivého a jeho současný pokles je přirozenou reakcí na vývoj lesa.
Lesnictví
Území přírodní památka je tvořeno výhradně lesními porosty. Lesní porosty s převahou dřevin přirozené skladby se na území přírodní památky Cidlinský hřeben zachovaly zejména na dopravně nepřístupných místech a na místech produkčně nepoužitelných pro smrk. Těmi jsou zejména JJZ strmější svahy Cidlinské hůry s vysychavými půdami a dále v části Kozlov plochy výraznějších hřbetů, polohy sutí a samotný vrchol Kozlova se zříceninou hradu. Důsledkem lesního hospodaření z porostů téměř vymizely některé dřeviny přirozeného složení. Na území PP chybí jedle a lípy, ústup jilmů částečně souvisí i s epidemií grafiózy.
Návrh plánu péče o stávající přírodní památku Cidlinský hřeben na období 2017 – 2027