Jak přišli lomničtí ke znaku

řed dávnými časy se prý usadil na Kozlově loupežník, který sužoval okolní obyvatelstvo nájezdy, přepadal a obíral pocestné. Zvláště škodil lomnickým občanům. Ti se jednou rozhodli, že nebudou jeho zvůli dál snášet a zbaví se ho stůj co stůj. Jedné noci se přiblížili nepozorovaně a dobře ozbrojeni ke hradu. V tichosti vykopali před branou hlubokou jámu a pokryli ji chvojím. Potom s velkým hlukem předstírali útok, jako by chtěli vniknout do hradu. Tím vylákali loupežníka ven. Ten se vyřítil v plné zbroji z brány. V pravé ruce třímal sekeru, v levé kopí a už se hnal na útočníky. To Lomnickým stačilo a dali se na útěk. Loupežník v patách za nimi. Ale sotva udělal několik skoků, zřítil se do nastražené jámy. Tam se jej občané již snadno zmocnili. Svázali jej a dopravili na Pražský hrad. Za tuto chytrost dostali Lomničtí od krále Václava IV. právo, aby měli ve znaku ozbrojeného muže se širočinou v pravé a partizánou v levé ruce, stojícího na zeleném roští.

Tolik vypravuje pověst. Pravděpodobnější je však vysvětlení, že se jedná o tatarského zvěda, který byl snad na Lomnicku zajat.


Zpracováno podle:
Jaroslava Velartová (1996): Dalších 10 zastavení v Českém ráji