Hrad Valečov

Adresa:
Obecní úřad Boseň, čp. 45
295 01 Mnichovo Hradiště
telefon: +420 603 837 024
e-mail: bosen@volny.cz
web: http://www.bosen-obec.cz/valecov/www.hradvalecov.cz

Hrad ValečovZříceniny skalního hradu Valečov na pískovcových skalách (354 m n.m.) u vsi Boseň.

Podivem nás naplňuje tento skalní hrad a srovnáváme-li jej s Vranovem u Malé Skály a s Rotštejnem. Jména se dostalo hradu po zaniklé osadě, stála v místech nynějšího dvora. Hrad byl založen v prvé polovině 14. století. Dlouho byl majetkem vladyky z Valečova. Byl to velmi rozvětvený rod, jemuž patřil Křinec, Jabkenice, dům a sladovna v Havlíčkově Brodě, dům na pražském hradě a jiné. Bernart a Bartoš byli horlivými stoupenci kalicha a členy bratrstva Orebského, jeden z nich, není jistoty který, bojoval s Žižkou r. 1424 proti Pražanům a panstvu a zasloužil se o vítězství Žižkovo u Malešova. Byl hejtmanem své strany na Valdštejně. Nejznamenitějším mužem rodu byl Vaněk z Valečova, rada Jiřího z Poděbrad, správce země, a hned potom podkomoří zemský, který se zasloužil o upokojení země a o povznesení královské moci. Měl však spory s Mistrem Janem z Rokycan a dával se strhnouti i k nespravedlnostem vůči němu. Napsal r. 1457 potupný traktát na kněžské panování. U krále Jiřího mnoho platilo jeho slovo v radě zemské, kde byl počítán za zástupce měst, což páni těžce nesli a žehrali, že král měšťany bere do své rady. Když odešel na svůj hrad do zátiší, viděl ještě, jak Slezané vypálili městečko Kněžmost pod Valečovem. Zemřel r. 1472. Vystřídalo se pak na hradě několik rodů, koncem XVI. století Václav Vojtěch Kaplíř ze Sulevic, jehož potomek Kryštof pro účastenství na odboji r. 1618 propadl třetinou statku. Valečov koupil Albrecht z Valdštejna. Hrad zůstal i po chebské tragedii tomuto rodu. Do konce XVII. stol. na něm bydleli, až byl opuštěn a propadl zkáze.Některé jeho prostory později sloužily jako nouzová obydlí chudiny až do 20. století.

Dispozice hradu, využívající skalních útvarů, je složitější. Před jádro jsou předložena při patě skal dvě předhradí a k celku přiléhá ještě rozsáhlá, členitá část s množstvím světniček. Jádro tvořily v podstatě tři řady skalních bloků. Největší význam měla střední řada, tvořená třemi bloky a nesoucí paláce hradu. V blocích je vytesáno množství světniček a prochází jimi přístup na horní plochu, typický pro skalní hrady. Starý palác v přední části byl kromě částí využívajících skálu převážně patrně dřevěný. Tak zvaný nový palác byl zděnou stavbou již před požárem roku 1439, jak dokládá ohořelé zdivo. Po této katastrofě byl zřejmě vystavěn v dnešní podobě jako stavba ledvinovitého půdorysu, jejíž vnitřní plocha se, díky vykonzolování stěny v prohnuté straně ve vyšších podlažích, zvětšuje. Poslední podlaží bylo nastavěno v 16. století. Mezi bloky, které na severní straně sledují paláce, nalézáme i skalní věž s několika světničkami. Obvod hradu na jižní straně vymezuje skalní žebro, v němž bylo opět vysekáno několik světniček. Na východním konci z něho příkop vysekaný do skály vymezuje barbakánovitý útvar. Tudy se nejspíše vcházelo do navazujícího rozsáhlého areálu, jehož opevnění tvořily především skalní stěny s rozsedlinami přehrazenými roubením. Areál obsahuje velké množství provozních i obytných světniček a je zde nutno předpokládat i povrchové objekty. Tato část dispozice, která plochou převyšuje vlastní hrad i obě předhradí, mohla pojmout velké množství lidí a poskytnout jim i v nepříznivých klimatických podmínkách dobře vybavené útočiště. Nesporně se jednalo o zimoviště husitských polních vojsk.

Valečov je patrně naším nejkomplikovanějším a nejrozsáhlejším skalním hradem. Jeho podoba byla do značné míry dána konfigurací skal, bezvěžové jádro navazovalo na ohrady s palácem jako hlavní obranou i obytnou stavbou. Rozsáhlé opevněné zimoviště je typickým produktem husitských válek a nesporně nejlépe dochovaným objektem svého druhu u nás.

V těsném sousedství hradu se nachází skalní byty Valečov. Skalní byty vznikly jako zimní tábor husitských vojsk, která místní pánové podporovali. Válčilo se pouze v létě a po zimě by vojevůdce dával těžko vojsko dohromady. Skalní byty poté sloužily jako vesnice, ve které žili chudí bezzemci i řemeslníci až do 19. století. U hradu Kosti pak byl takový byt obýván ještě po 1. světové válce.

Návštěvní doba a vstupné:
duben a říjen: sobota – neděle 9:00 – 17:00
květen, červen a zaří: úterý až neděle 9:00 – 18:00
červenec a srpen: pondělí až neděle 9:00 – 18:00
listopad – březen: sobota a neděle 9:00 – 16:30

Plné vstupné 50 Kč
Zvýhodněné vstupné (důchodci, studenti, děti) 20 Kč

Noční prohlídky
Plné vstupné 60 Kč
Zvýhodněné vstupné 30 Kč

Sklepní prostory – 20Kč

Noční prohlídky na objednávku. Otevřeno i o svátcích. V měsících červenec a srpen v pondělí prohlídky pouze s tištěným textem.