Přírodní památka Stav je tvořena údolím při silnici na východním okraji střední části obce Stav (Úbislavice).
Katastrální území: Stav (Královehradecký kraj)
Nadmořská výška: 348 – 376 m
Výměra: 1,2034 ha
Vyhlášeno: 26. 6. 1980 (datum posledního vyhlášení 4. 1. 1999)
Důvodem zřízení chráněného území je geologický význam lokality. Epigenetické údolí potoka rozděluje silnice na dvě části. V dolní části jsou odkryty geologické útvary, horní část je porostlá přirozenou bučinou s charakteristickým bylinným patrem.
Geologie
Údolní zářez levého přítoku Úlibického potoka je typickým příkladem vývoje epigenetického údolí. Potok pramení asi 1 km východně od obce Stav. Zprvu vytváří erozní zářez v červených horninách (arkózách, aleuropelitech a slepencích) svrchního karbonu. V nižší části údolí na Stavem se pod těmito méně odolnými sedimenty zahlubuje do podlažních krystalických břidlic – sericitických fylitů krystalinika Zvičiny. Vytváří v nich skalnatou soutěsku se skalními výchozy až pět metrů vysokými. Obdobný ráz má i údolí pravého přítoku, ústící do hlavního údolí v zatáčce silnice. Údolní svahy jsou strmé, mimo skalní výchozy pokryté zvětralinami. Půdy jsou zde převážně kyselé (na části území i nasycené) kambizemě. V údolí lemují koryto potoka gleje typické a pseudogleje.
Květena
Na svahu údolí je zachován fragment bučiny s charakteristickým podrostem svízele vonného (Galium odoratum), kopytníku evropského (Asarum europaeum), strdivky nicí (Melica nutans), bažanky vytrvalé (Mercurialis perennis), pitulníku horského (Galeobdolon montanum) aj.
Zvířena
V přilehlé bučině hnízdí ptáci vyhledávající dutiny, např. strakapoud velký (Dendrocopos major), datel černý (Dryocopus martius) a brhlík lesní (Sitta europaea). Na březích potoka hnízdí konipas horský (Motacilla cinerea) a střízlík obecný (Troglodytes troglodytes).
Lesnictví
Bučina s přechodem do sousedních smrkových porostů má charakter běžného hospodářského lesa. Při lesním hospodaření by bylo vhodné podporovat přirozenou dřevinnou skladbu.
Využití
Lokalita s geomorfologickým předmětem ochrany nevyžaduje speciální péči.
Zpracováno podle:
1. Faltysová H., Mackovčin P., Sedláček M. a kol. (2002): Královehradecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 410 pp.
2. Ústřední seznam ochrany přírody