Veřejnosti zpřístupněné krasové jeskyně na severozápadním okraji obce Bozkov.
Katastrální území: Bozkov (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 425 – 485 m
Výměra: 5,24 ha
Vyhlášeno: 1999
Adresa:
Bozkovské dolomitové jeskyně – správa
512 13 Bozkov
telefon: +420 481 682 164, +420 481 682 167
e-mail: bozkov@caves.cz
web: www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/bozkovske-dolomitove-jeskyne
Předmětem ochrany je krasové území s komplexem Bozkovských dolomitových jeskyní – nejrozsáhlejší krasový systém v oblasti severovýchodních Čech (délka 1050 m) vytvořený na rozdíl od ostatních zpřístupněných jeskyní v České republice v metamorfovaném vápnitém dolomitu. Kromě klasických sintrových forem tvoří výzdobu jeskyní křemenné římsy a lišty vypreparované selektivní korozí, na některých místech trsy jehličkovitého aragonitu. Níže položené části jeskyní jsou vyplněny vodou, jejíž volná hladina tvoří pravděpodobně největší podzemní jezero v Čechách.
Geologie
Území je budováno horninami krkonošsko-jizerského krystalinika silurského stáří. Leží na styku náhorní roviny a přilehlého údolního svahu Vraštilovského potoka. Je tvořeno čočkou vápnitého, místy křemitého dolomitu, prostoupeného křemitými a křemennými žilkami. Dolomity jsou obklopeny nekrasovými horninami (fylity a zelenými břidlicemi). Těleso je protaženo ve směru V-Z v délce cca 400 m, šířka dosahuje 200 m, mocnost je přes 100 m. Ve východní části tělesa vystupují pevné dolomity až na povrch (bývalý lom), v západní části na náhorní planině jsou hluboce rozvětrány a přeměněny na pískové eluvium až do hloubky cca 40 m. Kromě podzemních krasových jevů se zde vyskytují krasové vývěry, závrty (recentní propady) a škrapové skalky.
Květena
Původním porostem na povrchu byla květnatá bučina s v troušeným habrem a javorem. Dnes je z velké části nahrazena smrkem, modřínem a břízou. V jarních měsících je nápadný podrost bledule jarní (Leucojum vernum).
Zvířena
V jeskyních byl zaznamenán výskyt netopýra velkého (Myotis myotis), n. ušatého (Plecotus auritus), n. černého (Barbastella barbastellus) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros).
Lesnictví
Vzhledem k mělkému uložení podzemních prostor (3-10 m pod povrchem) je nutné hospodařit v lesních porostech nad jeskyněmi především s důrazem na protierozní funkci lesa.
Využití
Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jedinými veřejnosti zpřístupněnými jeskyněmi v severovýchodních Čechách (zpřístupněná trasa 1040 m s délkou prohlídky 40 minut a teplotou 7,6°C).
Historie objevu
Unikátní jeskynní prostor Bozkovských jeskyní se nachází nedaleko městečka Bozkov, které leží 4 kilometry od okresního města Semily. První jeskynní prostory byly objevovány od roku 1947 při těžbě v malém vápencovém lomu 1 kilometr na sever od Bozkova. Jeskyně byly objeveny po dvouletém průzkumu v roce 1957 bozkovskými jeskyňáři Kurfiřtem, Tichánkem a Dolenským, kterým se podařilo prokopat balvanitým závalem do části Staré jeskyně nazývané Bludiště a objevit vstup do Jeskyně překvapení.
V roce 1958 objevili speleologové Krasové sekce Společnosti Národního muzea v Praze F. Skřivánek a K. Valášek podle výsledků geologického a geofyzikálního průzkumu další podzemní prostory – Novou jeskyni. V této jeskyni bylo objeveno největší podzemní jezero v Čechách v 24 metrů dlouhém a 14 metrů vysokém Jezerním dómu. Jeskyně byla zpřístupněna v roce 1968 po vyražení štoly spojující Starou a Novou jeskyni a snížení hladiny podzemního jezírka o 5 metrů.
Jeskyně je vyzdobena krápníky, unikátem jsou vláknité a keříčkovité krápníčky. Na stěnách a stropech vytvořila voda okyselená okolními horninami voštinovité a síťovité struktury, krajkové ozdoby a police.
Půdorysný plánek jeskyní
1. Objevný vchod v opuštěném lomu
2. Bludiště
3. Jeskyně překvapení
4. Větrná jeskyně
5. Půlnoční jeskyně
6. Jeskyně za prahem
7. Jezerní dóm
8. Blátivá a souběžná chodba
9. Loupežnická jeskyně
10. Vánoční jeskyně
11. Správní budova