Adresa:
Státní zámek Hrubý Rohozec
511 01 Turnov
telefon: +420 481 321 012 (pokladna)
telefon: +420 725 181 569 (kastelán)
e-mail: hrubyrohozec@npu.cz
web: www.hruby-rohozec.eu
I. Hrad
Hrad přestavěný na zámek nad pravým břehem Jizery u Turnova.
Hrad založil kolem r.1300 Havel z Rohozce. Patřila k němu polovina města Turnova. Jan z Vartenberka koupil i druhou půli r. 1538. Po smrti jeho syna Adama, bylo zboží rozděleno, Hrubý Rohozec získal Kryštof, po jeho smrti nevlastní bratr po matce Karel i s částí Turnova, zboží postoupil koupí Mikuláši des Fours, jehož rod jej vlastnil do konce 2.světové války. Hrad byl původně gotický.
Na počátku 16. století ho pozdně goticky přestavěl Kunrát Krajíř z Krajku. Za Vartemberků, kteří Hrubý Rohozec vlastnili v letech 1534-1621, se hrad změnil v renesanční zámek. Po Albrechtovi z Valdštejna byl od roku 1628 v držení Desfoursů, kteří ho v roce 1627 přestavěli barokně a v roce 1822 empírově. Do dnešní podoby ho pak dotvořily romantické úpravy interiérů.
Dispozice hradu byla dvojdílná. Podobu předhradí, které zaniklo při parkových úpravách, neznáme. Zhruba lichoběžné jádro bylo opatřeno dvěma čtverhrannými věžemi. Ve středu severní strany se vypínala čtverhranná věž, branská, nebo patrně charakteru bergfritu. Jihovýchodní nároží zaujal mohutný lichoběžný několikapatrový podsklepený donjon, jehož interiér tvoří v úrovni přízemí dvě místnosti. Obě věže jsou dnes sníženy do úrovně ostatních budov zámku. Obě sousedily se čtyřprostorovou budovou. Nějakou nedochovanou zástavbu můžeme předpokládat i na protilehlé straně nádvoří. Pozdně gotická přestavba především doplnila obytný provoz hradu novým křídlem podél západní hradby. V této době též vznikla štíhlá věž dnešní vstupní brány, s bohatěji vybaveným vstupním průčelím. Nad portálem je zde osazena heraldická deska se dvěma krajířskými a jedním šelmberským erbem. Věž byla dostavěna v roce 1516, jak uvádí letopočet na pavlači na nádvorní straně, bohatě zdobené slepými kružbami. Dvě dochované sklípkové klenby napovídají, že této stavební fáze byl účasten sassky školený mistr.
Hrubý Rohozec v prvé polovině 14. století náležel ke kontextu hradů se čtverhrannou obytnou věží, nejspíše mezi blokové dispozice. Specifikum zde představuje charakter druhé věže, která nemusela souviset s obytným provozem, mohla však být věží branskou. Přestavba na počátku 16. století byla vedena snahou o dosažení dobového obytného a reprezentačního standardu, otázky obrany již nebyly v popředí zájmu.
II. Zámek
Původní středověký hrad Markvarticů, vzniklý patrně před rokem 1322, byl přestavěn ve dvou pozdně gotických etapách na přelomu 15. a 16. století.
První probíhala za Johanky a jejího manžela Jana ze Šelmberka (+ 1508), kteří postavili pravé křídlo ještě v původním nerovném terénu. Ve druhé etapě došlo k nivelaci nádvoří do jedné úrovně, čímž se nedávno vybudované přízemí nového křídla ocitlo v suterénu.
Nejpozoruhodnější součástí této druhé pozdně gotické etapy zůstalo dvorní průčelí vstupní části s balkónem na krakorcích. Při této přestavbě, prováděné Kunrátem Krajířem z Krajku (bratrem Johanky) v letech 1513-16, vzniklo také levé (západní) křídlo. Pozdně renesanční adaptaci lze spojit s Karlem z Vartemberka (+ 1613), který panství držel od roku 1593. Někdy na přelomu století nechal upravit západní křídlo, v němž byla proražena nová sdružená okna a střechu tehdy doplnily výrazné štíty (renesanční krov se dodnes zachoval). U gotické věžice nově vznikla arkádová stěna, zvýšeno bylo také východní křídlo, nově opatřené (dnes již zaniklou) arkádou v nejvyšším podlaží. Toto zvýšení však pravděpodobně uskutečnil až Jan Jiří z Vartemberka po roce 1613. K definitivnímu dokončení renesančních přestaveb došlo roku 1631, kdy zkonfiskované panství získal jako léno (po roce 1635 již jako svobodné panství) od AIbrechta z Valdštejna Mikuláš, baron Desfours.
Kaple Nejsvatější Trojice byla sice posvěcena až roku 1673 za Albrechta Maxmiliána Desfourse (+ 1683), nelze však vyloučit její starší původ. Žádost o zřízení kaple je totiž datována již rokem 1631.
Po mnoha letech přikročil k velké renovaci Rohozce až František Antonín II. Desfours, když se roku 1822 ujal zděděného majetku; klasicistní modernizaci provedl Jan Filip Joendl. Nově upravil vstupní věžice, průjezd v protilehlé staré věži opatřil novým klasicistním portálem a vedle interiérů řešil nově i podobu fasád klasicistními rustikovanými omítkami. Dnešní členění fasád bylo ale pozměněno ve druhé polovině 19. století, takže průčelí částečně ztratila klasicistní charakter.
V současnosti jsou v zámku jsou sbírky barokního, empírového a secesního nábytku a odívání z majetku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a původní desfourské vybavení.
Zámecký přírodně krajinářský park.
Návštěvní doba a vstupné:
1. Reprezentační prostory (základní okruh)
1. 4.–30. 4. út–pá 10.00–15.00
1. 4.–30. 4. so–ne 9.00–16.00
1. 5.–31. 5. út–ne 9.00–16.00
1. 6.–31. 8. út–ne 9.00–17.00
1. 9.–30. 9. út–ne 9.00–16.00
1. 10.–31. 10. út–pá 10.00–15.00
1. 10.–31. 10. so–ne 9.00–16.00
dospělí 120 Kč/ děti 80 Kč / rodinné 320 Kč
2. Soukromá apartmá (základní okruh)
1. 4.–30. 4. so–ne 9.00–16.00
1. 5.–31. 5. út–ne 9.00–16.00
1. 6.–31. 8. út–ne 9.00–17.00
1. 9.–30. 9. út–ne 9.00–16.00
1. 10.–31. 10. so–ne 9.00–16.00
dospělí 120 Kč/ děti 80 Kč / rodinné 320 Kč
3. Sklepy a zázemí
1. 6.–31. 8. út–ne 9.00–16.00
dospělí 60 Kč/ děti 40 Kč / rodinné 160 Kč
4. Zámek dětem
1. 7.–31. 8. út–ne 10.00–15.30
jednotné vstupné 40 Kč