Hrad Bradlec stojí ve výši 557 m na melafyrové skále, kolmo se svažující na všechny strany. Jen na jihu je nevelká rovina, chráněná příkopem, kde stával dolní hrad, po jehož dřevěném hrazení není památky.
Tam končila stará hradní cesta, vedoucí z Bradlecké Lhoty, dosud místy patrná. Na horní hrad se chodilo po dřevěných schodech.
Na jižní straně na melafyr. sloupu stojí čtyřhranná, věž, na protějším skalním sloupu palác a mezi těmito stavbami se táhne nádvoří na skalním hřebenu, mírně se stáčejícím k severu.
Pod čtyřhrannou věží je šíje prokopána příkopem, zčásti zachovaným, přes něj byl dřevěný, zvedací most do brány, tvořící s čtyřhrannou věží souvislý celek. Brána zcela zanikla, ani nelze přesně určiti, kde stála. Z čtyřhranné věže, vystavěné z lomového kamene, zbyly tři obvodní zdi, značně pobořené. Měla dvě patra, jak ukazují otvory po bukových trámech pro stropy a podlahy, v I. patře byly obytné světnice, ve II. slavnostní síň. Na její západní straně je uvnitř ústupek pro strop a otvor, přepásaný tesanými hranoly, asi vchod. Na této straně přiléhá část zdi, snad zbytek brány na příkrém svahu.
Pod věží sklep, do polokruhu sklenutý, z něhož prý vedla chodba, byl součástí brány. Nádvoří bylo obklopeno vysokými hradbami, z nichž se zachovaly na západním, příkrém srázu skrovné zbytky při čtyřhranné věži, od jejíž severovýchodního rohu postupuje souběžná hradba severně, zatáčející se po několika metrech severovýchodně. V ní byl uprostřed úzký trakt, spojka mezi čtyřhrannou věží a palácem, nyní pobořený, poukazují na něj otvory po stropních trámech a zpola zasypané sklepení, valeně klenuté, hned při čtyřhranné věži.
Na čedičovém sloupu, zčásti převislém stojí hradní palác z dobře opracovaných pískovcových kvádrů, v základu lichoběžník, se zaokrouhleným nárožím. K němu přiléhá polokruhová, bašta ze stejného materiálu jako palác, ač byla přistavěna o něco později. V severní stěně přízemního paláce se zachovalo střílnové okno. Z tesaných trámů je i visutý prstenec zdiva na zaobleném podvalku. Hrad byl vystavěn počátkem XIV. stol., dokazuje to čtyřhranný půdorys věže a její spojení s obvodním zdivem hradu, palác postaven asi kolem roku 1550.
Hrad Bradlec měl jedinečnou polohu a založení, nebylo na něm dvora ani jiného volného prostranství, procházelo se po visutých pavlačích a po ochozech. Jméno má po bradle, skále ostrého hřbetu.
Vznikl na konci XIII. stol. Havel Ryba z Bradlce z rodu Markvarticů byl asi jeho zakladatelem, připomíná se roku 1322. Zboží přešlo na pány z Turgova. Půta z Turgova byl pánem hradu Trutnova. Za služby králi Janu Lucemburskému v boji proti pánům získal v zástavu Dvůr Králové a část Turnova, odtud rozšířil svůj majetek na Jičínsko, patřila mu mimo Bradlec i Železnice. Po pánech z Turgova zboží přešlo na pány z Jenštejna. Z nich Vaněk zdvihl odboj proti králi Václavovi IV. Zato připojen hrad ke královské komoře. Dostala jej darem králová Žofie. Za husitských válek roku 1421 hrad dobyl přívrženec husitů Čeněk z Vartemberka. Vystřídali se tu pak pánové z Lichtemberka, z Mečkova a z Valdštejna a Trčkové z Lípy. Za nich hrad už nebyl obýván, zpustl. R. 1608 při vkladu do Zemských desek se píše jako hrad pustý, roku 1624 se připomíná jako zámek zarostlý lesem.
