Oblast skalního města Drábovny u Malé Skály byla osídlena již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, tedy v mladší době kamenné – sídliště lužického lidu jak je doloženo z nepočetných nálezů v oblasti pískovcového masívu, který se vypíná až 200 metrů nad údolím Jizery.
V případě středověkého hrádku se o něm písemné zprávy nezmiňují a neznáme ani jeho původní jméno. Nepočetné dosavadní archeologické nálezy dokládají jeho existenci ve 13. století.
Nevelký hrad byl situován na skalním pískovcovém útvaru (na místě staršího pravěkého sídliště), od ostatní plochy ostrožny odděleném širokou, na příkop upravenou rozsedlinou. Vstup do vlastního hradu byl veden buď přes ni po dřevěném mostě, nebo z ní pomocí dřevěné konstrukce přes vstupní objekt v čele, jehož pozůstatkem by mohl být dochovaný zahloubený objekt. Hrad situovaný na několika skalních blocích byl, jak dokládají patrné zářezy do pískovce, dřevěný. Jeho konstrukce překryly rozsedliny mezi jednotlivými skalami. Hlavním objektem byla roubená čtverhranná stavba, snad charakteru obytné věže. Kromě toho byla do skály na severní straně vysekána malá světnička oblého obrysu, před níž je patrný kruhový zahloubený objekt, vyplněný vodou, snad cisterna minimálních rozměrů ústí.
Hlavní funkcí bylo nejspíše ostraha obchodní cesty vedoucí podél řeky Jizery.
Drábovna doposud nebyla podrobena detailnějšímu výzkumu. Podle T. Durdíka náleží mezi malé skalní hrady, s nimiž se v Českém ráji ve 13. století setkáváme častěji. I. Peřina navrhuje spojovat lokalitu se zprávou z roku 1547, která uvádí existenci dřevěného čihadla v lese Borku, a považovat ji nikoliv za hrad, ale za toto čihadlo.
Zpracováno podle:
1. T. Durdík (2002), Ilustrovaná encyklopedie českých hradů,. Praha,
2. T. Durdík (2011), Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4.
