Rybník Vražda a rašelinná louka na jeho jižním břehu v obci Malá Jinolice, leží cca 5 km severozápadně od Jičína a 3 km jižně od Libuně.
Katastrální území: Jinolice (Královehradecký kraj)
Nadmořská výška: 314 – 316 m
Výměra: 6,27 ha
Vyhlášeno: 26.09.19990 (datum prvního vyhlášení ONV Jičín z 26.9. jako chráněný přírodní výtvor Jinolické rybníky)
Chráněné území navazuje na rekreační oblast v okolí Jinolických rybníků a chrání vlhké slatinné louky kolem rybníka Vražda s porosty vzácných a ohrožených druhů rostlin.
Geologie
Nivu potoka vyplňují holocenní hlinité a hlinitopísčité usazeniny s menším slatinným rašeliništěm. V podloží a v blízkém okolí leží svrchnokřídové sedimenty – vápnité jílovce a slínovceteplického souvrství (svrchní turon až coniak). Kromě organozemě glejové (typické) se okolo rybníka vyvinuly i další hydromorfní půdy – glej typický (organozemní) a pseudoglej typický. Dále pokračují okrsky hnědozemě pseudogleje pararendziny pseudoglejové.
Květena
Slatinné louky na břehu rybníka řadíme ke společenstvům svazu Caricion davallianae, jejichž podrobný průzkum byl zahájen koncem 90. let. Rostou zde např. ostřice Davallova (Carex davalliana), o. blešní (C. pulicaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides) aj.
Zvířena
Podmáčené louky jsou vhodným prostředím pro ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a užovku obojkovou (Natrix natrix). Žije zde skokan štíhlý (Rana dalmatina). V břehových porostech hnízdí pěvuška modrá (Prunella modularis), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla). Za potravou sem běžně zaletují ledňáček říční (Alcedo atthis), volavka popelavá (Ardea cinerea).
V rámci inventarizačního výzkumu zde bylo zjištěno pouze 85 vesměs běžných druhů brouků. Příčinou je zřejmě eutrofizace litorálu rybníka a malý rozsah přirozených biotopů.
Využití
Louky musí být pravidelně sklízeny, není povoleno použití umělých hnojiv a pesticidů.
Rybník slouží ke sportovnímu rybolovu a jeho obsádka je velmi vysoká, což se projevuje takovým stupněm zakalení vody, který již neumožňuje růst submerzní vegetace. Břehy rybníka jsou intenzivně využívány rybáři, což vedlo k ruderalizaci vegetace, k sešlapu a celkové devastaci.
Zpracováno podle:
2. Plán péče o Přírodní památku Rybník Vražda na období 2010-2019
