rábovna dostala jméno od loupežníků – drábů, kteří ohrožovali zdejší krajinu četnými loupežemi.
Jednou odnesli ze vsi Volavce s bohatou kořistí i nějakou dívku. Jmenovala se prý Strýcmandová. Z radosti nad zdařilým lupem hodovali a popíjeli ve svém pelechu po celou noc. Ale dívce se podařilo uprchnout. Doběhla k rychtáři Vávrovi na Volavec a vyprávěla mu o všem, co se jí přihodilo.
Vesničané se po dlouhé poradě usnesli, aby se dívka zase vrátila do Drábovny a cestu označila hrachem. Strýcmandová to provedla. Trousila hrách, trousila, a když jí už nestačil, lámala větvičky a kladla je na zem. Konečně nepozorovaně vklouzla do sluje, kde bylo veselí ještě v plném proudu. Pozdě k ránu zpití loupežníci usnuli. Tu se však přihnali obyvatelé z Volavce, vylomili železné dveře sluje a lupiče svázali.
O nalezené poklady se rozdělili. Loupežníky pak odvedli do Turnova k hrdelnímu soudu. Vrchnostenskému úřadu na Hrubé Skále odevzdali jen něco málo z uloupených věcí. Odevzdali i železné dveře od sluje, které jsou prý dosud na hruboskalském zámku.
Zpracováno podle:
Jaroslava Velartová (1996): Dalších 10 zastavení v Českém ráji