|
řed dávnými lety žil v
Českém ráji zázračný doktor, který prý dovedl vyléčit všechny nemoci.
Povídalo se, že je ve spolku s čertem. Jako mladý prý přišel na
Maloskalsko a v rozvalinách frýdštejnského hradu upsal svoji duši
ďáblu. Ten ho za to naučil léčit všechny neduhy kouzelným elixírem
života. Zblízka i zdaleka se proto k němu hrnuli lidé a jeho věhlas
den ode dne rostl.
Když po čase
zbohatl, usadil se s rodinou v opuštěném hradu na vysoké skále nad
Jizerou. Kolem hradní věže poletovalo neustále mnoho vran, a proto se
místu začalo říkat Vranov. Tam provozoval své napůl lékařské a napůl
kouzelnické řemeslo.
Doktorova
pracovna byla plná lebek, hnátů, koster, podivných přístrojů a
kouzelných knih. Tam vyráběl zázračný elixír a tam také uchovával svůj
nejvzácnější poklad - kouzelný létající plášť. Však také byl všem a
hlavně jeho dvěma synům vstup do této komnaty přísně zapovězen.
Tehdy žil v
Praze starý, churavý kníže, který si v mládí podkopal zdraví
rozmařilým životem. Ten se doslechl o zázračném doktorovi a vzkázal
pro něj. Za své uzdravení mu slíbil velikou odměnu. Doktor k němu
přiletěl na svém plášti a vyléčil jej. Ale uzdravený stařec se
nespokojil s vráceným zdravím. Slíbil lékaři další odměnu, vrátí-li mu
ještě ztracené mládí. Doktorovi se do toho příliš nechtělo. Znal
starce jako obávaného tyrana poddaných a zlého člověka a takovému
pomáhat neměl dvakrát chuť. Navíc si musel vyžádat zvláštní povolení a
radu z pekla. Nakonec však přece jen svolil, ale předem žádal vyplatit
ohromný honorář.
Kníže jeho přání ihned vyhověl a doktor
odletěl, aby všechno připravil k zmlazovací lázni. Následujícího dne
se vrátil do knížecího paláce. Sluhové připravili na jeho pokyn v
pánově ložnici lázeň, do které knížete opatrně uložili. "Nyní naliji
do vody kouzelný elixír, po kterém omládnete o padesát let. Ale koupel
musí trvat přesně dobu, kterou určím, ani o chvilku déle," přikázal
doktor. A čarovné léčení začalo. V napjatém tichu sledovali všichni
padající písek v hodinách. Pojednou se mihl ložnicí stín a v okně se
objevili černí ptáci. Doktor se polekal. "Je zle!" vykřikl. "Musím
okamžitě domů, něco se tam asi přihodilo. Až uplyne stanovený čas,
uložte pána do postele a dejte mu posilující nápoj. Vrátím se co
nejdřív." S těmi slovy skočil na plášť a odletěl.
Když minul
Turnov, jeho podezření se potvrdilo. Na druhém břehu Jizery proti
Vranovu šlehaly pekelné plameny a nad Vranovem se to černalo
obrovskými vranami.
Jakmile otevřel
dveře své pracovny, viděl, kolik uhodilo. Chlapci využili otcovy
nepřítomnosti, vnikli do pracovny a začali číst v zaklínací knize.
Netušili uličníci, co tím způsobí. Vyvolali ďábly a ti se v podobě
obrovských černých vran slétli kolem oken ve snaze dostat se dovnitř.
Jediný pohled
stačil doktorovi, aby poznal nebezpečí. Vytrhl dětem knihu a poručil
ptákům - ďáblům, aby trhali balvany ze dna Jizery a házeli je na oheň.
Zatímco pekelníci vykonávali rozkaz, chopil se druhé knihy a ďábly
odcitýroval čtením zaříkávací formule pozpátku. Byl svrchovaný čas.
Černí ptáci se opět začali objevovat u oken, a jakmile by se dostali
dovnitř, bylo by s chlapci zle.
Ačkoliv to
všechno trvalo jen chvilku, bylo dno Jizery prohloubeno a nad
zdušenými plameny vyrostly skály, které mají podobu plamenných jazyků.
Říká se jim Suché skály.
Doktor si z
hloubi duše vydechl. Nebezpečí zažehnal. Ale tu si vzpomněl na
přerušené omlazování v Praze. Okamžitě sedl na plášť. V neblahé
předtuše vletěl jako blesk oknem do knížecí ložnice. Zde byl velký
nářek a shon. Kníže z vany zmizel. Teprve po chvíli vyptávání se
dozvěděl, co se za jeho nepřítomnosti přihodilo.
Jakmile odletěl,
poručil si pán, aby mu podali hodiny. Přes všechny protesty a varování
vyhnal své služebníky a prohlásil, že si čas odpočítá sám a že je
teprve potom zavolá. Ale čas utíkal a pán nevolal. Vnikli tedy do
ložnice, ale pána nenašli.
Doktor nevěděl,
má-li se hněvat nebo smát. Ješitný kníže se prodlouženou dobou lázně
tak omladil, že se narodí až v roce 2000!
Zpracováno podle:
J.Velartová (1996): Dalších 10 zastavení v Českém ráji. |
