Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní památky
Přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní parky
Významné krajinné prvky
 

 

  Údolí Vošmendy, přírodní rezervace

Údolí potoka Vošmendy severovýchodně od Bozkova u Semil.

Katastrální území: Bozkov, Roztoky u Semil (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 420 - 470 m
Výměra:
13,14 ha
Vyhlášeno: 1997

Geologicky a botanicky pozoruhodné území s krasovými jeskyněmi s krápníkovou výzdobou, s paleontologicky cennými sedimenty a s loukami s bledulí jarní (Leucojum vernum).

Geologie
   Úzce sevřené údolí s až 40 m vysokými svahy je zahloubeno v metamorfovaných horninách železnobrodského úseku krystalinika, zejména v epizonálně přeměněných horninách staršího paleozoika. Největší rozsah mají chloriticko-sericitické fylity, místy proložené zelenými břidlicemi. Vyskytují se zde čisté krystalické vápence. V nich vznikl pozoruhodný kras s vyvěračkami (původně ponory) v řečišti potoka a 85 m dlouhou puklinovou jeskyní, objevenou při speleologickém průzkumu v 60. letech 20. století na východním svahu údolí. Krystalické horniny vystupují na svazích v podobě skalních srubů (např. nad soutokem Vošmendy a Staroveského potoka). V půdním pokryvu jsou zastoupeny kambizemě (kambizem dystrická a kyselá varieta kambizemě typické), místy značně skeletovité, v úzké nivě potoka jsou ostrůvky fluvizemě glejové, gleje typického i pseudogleje primárního. V dolní části území se na plošně menším výchozu vápenců vyvinuly rendziny (rendzina typická a kambická).

Květena
   Lesní porosty tvoří z větší části smrkové monokultury, v některých méně přístupných partiích mají lesy přirozenou dřevinou skladbu: jsou to především květnaté bučiny a suťové lesy, v jižní části rezervace se zachoval zbytek dubohabřiny tvořené převážně dubem letním (Quercus robur) a habrem obecným (Carpinus betulus). Jedlobučiny s lípou malolistou (Tilia cordata) a javorem klenem (Acer psudoplatanus) pokrývají část svahů s vápencovým podkladem na levém břehu Vošmendy. Květena rezervace je velmi pestrá, což souvisí s různorodostí biotopů. Rostou zde bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kopytník evropský (Asarum europaeum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), devětsil bílý (Petasites albus), růže převislá (Rosa pendulina) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Na jižním okraji rezervace, na levém břehu Vošmendy zůstal zachován fragment dubohabřiny s druhy, jako jsou strdivka nicí (Melica nutans), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), ostřice prstnatá (Carex digitata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a další teplomilnější druhy v podrostu. Na exponovaných skalních výchozech a svazích rostou sleziník routička (Asplenium rutamuraria), s. červený (A. trichomanes), rozchodník tenkolistý (Sedum boloniense), huseník lysý (Arabis glabra) aj. V nivě Vošmendy a při jejích přítocích jsou vyvinuty vlhké květnaté louky s bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum).

Zvířena
   Zvířena rezervace nebyla dosud soustavně zkoumána. Kromě běžných druhů živočichů žijí v údolí potoka ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), v potoce pstruh potoční (Salmo trutta morpha fario), ve vlhkých roklích byl pozorován mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z motýlů je odtud znám batolec duhový (Apatura iris).

Lesnictví
   Plán péče o lesní porosty v rezervaci sleduje především zachování přirozené dřevinné skladby a její podporu při přirozeném zmlazení.

Využití
   Údolím vedou hojně navštěvované turistické stezky, krasové jeskyně však nejsou veřejnosti přístupné.

 

Zpracováno podle:
Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 pp.