
Skalnatá rokle se dvěma vodopády
(4 a 8 m vysokými) v lese Sýkornice, necelý 1
km jihovýchodně od Vrchoviny.
Katastrální
území: Vidochov, Stupná (Královehradecký kraj)
Nadmořská výška: 420 - 488 m
Výměra: 3,80 ha
Vyhlášeno: 1980
Chráněné území
leží uvnitř rozsáhlého lesního porostu, který je prohlášen za
přírodní park. Hlavním předmětem ochrany území jsou vodopády,
geomorfologický jev na Jičínsku ojedinělý.
Geologie
V pramenné partii jednoho
z pravých přítoků Zlatnice vznikl výrazný erozní zářez v červenohnědých
permských sedimentech - polymiktních pískovcích, slepencích
a aleuropelitech semilského souvrství. Dno údolí je v partii
s pevnější polohou horniny na dvou místech prolomeno vodopádovými
stupni. Horní stupeň při okraji lesa je 4 m vysoký. Erozí i
zvětráváním byl v jeho hraně vyčleněn malý skalní most, takže
potok stéká do vodopádu úzkou perforací.Úpatí vodopádového stupně
ustupuje v méně odolné vrstevní poloze
do 1,5 m hlubokého převisu. Asi 80 m níže leží hlavní vodopád
s 8 m vysokým, svislým až převislým stupněm. Pod tvrdší horní
hranou vznikl skalní amfiteátr, jehož součástí je asi 15 m široký
a 3,5-6 m hluboký převis. Potok odtéká od vodopádu údolním zářezem
(v profilu tvaru V), jehož svahy
pokrývá mocná vrstva zvětralin a deluviálních písčitojílovitých
uloženin. V korytě potoka v nižší části údolí odkryla eroze
skalní prahy, tvořené v sedimentech (arkózách, prachovcích,
atd.) syřenovského souvrství. Vyvinula se tu hlavně kyselá
kambizem typická v asociacích s rankery
(kambickým a typickým). Ve spodní části se kolem potoka
vytvořily úzké pásy fluvizemě glejové a gleje typického.
Květena
Bezprostřední okolí potůčku
a vodopádu je díky zvýšené vlhkosti půdy porostlé fragmentem
chudé bučiny s charakteristickým podrostem. Rostou zde šťavel
kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis),
bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a pitulník horský
(Galeobdolon montanum). Zbývající plochu chráněného území
porůstá kulturní smrčina bez podrostu.
Zvířena
Území není zoologicky prozkoumáno.
Lesnictví
Převážnou většinu chráněného
území pokrývá hospodářský smrkový les bez příměsi dalších dřevin.
Pouze ve strži při potoce najdeme vyšší podíl buku.
Využití
Geomorfologický charakter
chráněného území nevyžaduje zvláštní péči.
Zpracováno
podle:
Faltysová H., Mackovčin P., Sedláček M. a kol. (2002): Královehradecko.
In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek
V., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,
Praha, 410 pp.
|