Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní památky
Přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní parky
Významné krajinné prvky
 

 

  Novopacký vodopád, přírodní památka
Hlavní vodopád

Skalnatá rokle se dvěma vodopády (4 a 8 m vysokými) v lese Sýkornice, necelý 1 km jihovýchodně od Vrchoviny.

Katastrální území: Vidochov, Stupná (Královehradecký kraj)
Nadmořská výška: 420 - 488 m
Výměra: 3,80 ha
Vyhlášeno: 1980

Chráněné území leží uvnitř rozsáhlého lesního porostu, který je prohlášen za přírodní park. Hlavním předmětem ochrany území jsou vodopády, geomorfologický jev na Jičínsku ojedinělý.

Geologie
   V pramenné partii jednoho z pravých přítoků Zlatnice vznikl výrazný erozní zářez v červenohnědých permských sedimentech - polymiktních pískovcích, slepencích a aleuropelitech semilského souvrství. Dno údolí je v partii s pevnější polohou horniny na dvou místech prolomeno vodopádovými stupni. Horní stupeň při okraji lesa je 4 m vysoký. Erozí i zvětráváním byl v jeho hraně vyčleněn malý skalní most, takže potok stéká do vodopádu úzkou perforací.Úpatí vodopádového stupně ustupuje v méně odolné vrstevní poloze do 1,5 m hlubokého převisu. Asi 80 m níže leží hlavní vodopád s 8 m vysokým, svislým až převislým stupněm. Pod tvrdší horní hranou vznikl skalní amfiteátr, jehož součástí je asi 15 m široký a 3,5-6 m hluboký převis. Potok odtéká od vodopádu údolním zářezem (v profilu tvaru V), jehož svahy pokrývá mocná vrstva zvětralin a deluviálních písčitojílovitých uloženin. V korytě potoka v nižší části údolí odkryla eroze skalní prahy, tvořené v sedimentech (arkózách, prachovcích, atd.) syřenovského souvrství. Vyvinula se tu hlavně kyselá kambizem typická v asociacích s rankery (kambickým a typickým). Ve spodní části se kolem potoka vytvořily úzké pásy fluvizemě glejové a gleje typického.

Květena
   Bezprostřední okolí potůčku a vodopádu je díky zvýšené vlhkosti půdy porostlé fragmentem chudé bučiny s charakteristickým podrostem. Rostou zde šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a pitulník horský (Galeobdolon montanum). Zbývající plochu chráněného území porůstá kulturní smrčina bez podrostu.

Zvířena
   Území není zoologicky prozkoumáno.

Lesnictví
   Převážnou většinu chráněného území pokrývá hospodářský smrkový les bez příměsi dalších dřevin. Pouze ve strži při potoce najdeme vyšší podíl buku.

Využití
   Geomorfologický charakter chráněného území nevyžaduje zvláštní péči.

 

Zpracováno podle:
Faltysová H., Mackovčin P., Sedláček M. a kol. (2002): Královehradecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 410 pp.