| Hlavním předmětem ochrany
je přirozeně meandrující tok Libuňky v délce 2,6
km mezi obcemi Ktová a Borek pod Troskami, včetně Jankovy
tůně u Ktové a břehových porostů.
Katastrální území: Hrubá Skála,
Hnanice, Ktová (Liberecký kraj)
Nadmořská výška: 264 - 276 m
Výměra: 3,80 ha
Vyhlášeno: 1998
Cílem ochrany
je zachování cenného a v CHKO dnes již ojedinělého geomorfologického
útvaru.
Geologie
Libuňka meandruje v údolní nivě,
tvořené kvartérními sedimenty. Teče Libuňskou brázdou, která odděluje
Turnovskou a Vyskeřskou vrchovinu. V paleolitu
tekla opačným směrem. Tok Libuňky lemuje fluvizem typická, na níž
ve svazích navazuje luvizem pseudoglejová.
Květena
Současná vegetace je tvořena
polopřirozenými stromovými břehovými porosty. Podrost údolních olšin
je silně ochuzený a obsahuje polní plevele. Zbytky nivních luk mají
většinou kulturní charakter. Celkem zde roste 131 druhů vyšších
rostlin, bez zvláště chráněných druhů. Zajímavostí je výskyt tří
druhů jilmů - jilm horský (Ulmus glabra), jilm vaz (Ulmus
laevis), a jilm habrolistý (Ulmus minor).
Zvířena
V území bylo doposud nalezeno
49 druhů obratlovců, čtyři z nich zvláště chráněné. Ze 46 druhů
ptáků zde 27 hnízdí a dalších 19 druhů navštěvuje území příležitostně.
Charakteristickými druhy jsou například ledňáček říční (Alcedo
atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), střízlík obecný
(Troglodytes troglodytes), cvrčilka říční (Locustella
fluviatilis), konipas horský (Motacilla cinerea).
Lesnictví
Místní maloplošné porosty nemají
z lesnického hlediska velký význam.
Využití
K přírodní památce přiléhají
z obou stran zemědělské pozemky. Původní louky inundační zóny byly
v 50. letech 20. století meliorovány a většinou přeměněny na pole.
Invazi netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) omezuje
péče Správy CHKO.
Zpracováno
podle:
Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (eds.) (2002): Liberecko.
In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek
III., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha,
331 pp.
|
