O čarodějném doktorovi

řed dávnými lety žil v Českém ráji zázračný doktor, který prý dovedl vyléčit všechny nemoci. Povídalo se, že je ve spolku s čertem. Jako mladý prý přišel na Maloskalsko a v rozvalinách frýdštejnského hradu upsal svoji duši ďáblu. Ten ho za to naučil léčit všechny neduhy kouzelným elixírem života. Zblízka i zdaleka se proto k němu hrnuli lidé a jeho věhlas den ode dne rostl.

Když po čase zbohatl, usadil se s rodinou v opuštěném hradu na vysoké skále nad Jizerou. Kolem hradní věže poletovalo neustále mnoho vran, a proto se místu začalo říkat Vranov. Tam provozoval své napůl lékařské a napůl kouzelnické řemeslo.

Doktorova pracovna byla plná lebek, hnátů, koster, podivných přístrojů a kouzelných knih. Tam vyráběl zázračný elixír a tam také uchovával svůj nejvzácnější poklad – kouzelný létající plášť. Však také byl všem a hlavně jeho dvěma synům vstup do této komnaty přísně zapovězen.

Tehdy žil v Praze starý, churavý kníže, který si v mládí podkopal zdraví rozmařilým životem. Ten se doslechl o zázračném doktorovi a vzkázal pro něj. Za své uzdravení mu slíbil velikou odměnu. Doktor k němu přiletěl na svém plášti a vyléčil jej. Ale uzdravený stařec se nespokojil s vráceným zdravím. Slíbil lékaři další odměnu, vrátí-li mu ještě ztracené mládí. Doktorovi se do toho příliš nechtělo. Znal starce jako obávaného tyrana poddaných a zlého člověka a takovému pomáhat neměl dvakrát chuť. Navíc si musel vyžádat zvláštní povolení a radu z pekla. Nakonec však přece jen svolil, ale předem žádal vyplatit ohromný honorář.

Kníže jeho přání ihned vyhověl a doktor odletěl, aby všechno připravil k zmlazovací lázni. Následujícího dne se vrátil do knížecího paláce. Sluhové připravili na jeho pokyn v pánově ložnici lázeň, do které knížete opatrně uložili. „Nyní naliji do vody kouzelný elixír, po kterém omládnete o padesát let. Ale koupel musí trvat přesně dobu, kterou určím, ani o chvilku déle,“ přikázal doktor. A čarovné léčení začalo. V napjatém tichu sledovali všichni padající písek v hodinách. Pojednou se mihl ložnicí stín a v okně se objevili černí ptáci. Doktor se polekal. „Je zle!“ vykřikl. „Musím okamžitě domů, něco se tam asi přihodilo. Až uplyne stanovený čas, uložte pána do postele a dejte mu posilující nápoj. Vrátím se co nejdřív.“ S těmi slovy skočil na plášť a odletěl.

Když minul Turnov, jeho podezření se potvrdilo. Na druhém břehu Jizery proti Vranovu šlehaly pekelné plameny a nad Vranovem se to černalo obrovskými vranami.

Jakmile otevřel dveře své pracovny, viděl, kolik uhodilo. Chlapci využili otcovy nepřítomnosti, vnikli do pracovny a začali číst v zaklínací knize. Netušili uličníci, co tím způsobí. Vyvolali ďábly a ti se v podobě obrovských černých vran slétli kolem oken ve snaze dostat se dovnitř.

Jediný pohled stačil doktorovi, aby poznal nebezpečí. Vytrhl dětem knihu a poručil ptákům – ďáblům, aby trhali balvany ze dna Jizery a házeli je na oheň. Zatímco pekelníci vykonávali rozkaz, chopil se druhé knihy a ďábly odcitýroval čtením zaříkávací formule pozpátku. Byl svrchovaný čas. Černí ptáci se opět začali objevovat u oken, a jakmile by se dostali dovnitř, bylo by s chlapci zle.

Ačkoliv to všechno trvalo jen chvilku, bylo dno Jizery prohloubeno a nad zdušenými plameny vyrostly skály, které mají podobu plamenných jazyků. Říká se jim Suché skály.

Doktor si z hloubi duše vydechl. Nebezpečí zažehnal. Ale tu si vzpomněl na přerušené omlazování v Praze. Okamžitě sedl na plášť. V neblahé předtuše vletěl jako blesk oknem do knížecí ložnice. Zde byl velký nářek a shon. Kníže z vany zmizel. Teprve po chvíli vyptávání se dozvěděl, co se za jeho nepřítomnosti přihodilo.

Jakmile odletěl, poručil si pán, aby mu podali hodiny. Přes všechny protesty a varování vyhnal své služebníky a prohlásil, že si čas odpočítá sám a že je teprve potom zavolá. Ale čas utíkal a pán nevolal. Vnikli tedy do ložnice, ale pána nenašli.

Doktor nevěděl, má-li se hněvat nebo smát. Ješitný kníže se prodlouženou dobou lázně tak omladil, že se narodí až v roce 2000!


Zpracováno podle:
Jaroslava Velartová (1996): Dalších 10 zastavení v Českém ráji